Naše pravidelná setkávání se opravdu chýlí ke konci, a tak jsme předposlední setkání věnovali k zamyšlení nad našimi čtenářskými zážitky, pokroky, ale i nezdary. Děti se vrátily ke svým čtenářským zrcadlům, která si vytvořily během prvních setkání. Nejprve si přečetly, jak se popsaly na začátku školního roku a pak se vrhly na své nové hodnocení. Pro někoho to nebylo vůbec snadné, někdo to zvládl "levou zadní".
Jak se děti vidí? Petra si všimla, že už čte dlouhé příběhy a že si o přečtených knížkách nepovídá s rodiči, ale poctivě si je zapisuje do čtenářského deníčku. Eva si myslí, že se v poslední době ve čtení výrazně zlepšila. Pája čte častěji než dříve. Adélka je zase ráda, že se v klubu setkává se spisovateli a už jí nedělá problém přečíst víc jak 300 stran. Honza má pocit, že se díky klubu zlepšil ve čtení, čte rychleji a plynuleji. Tonda díky klubu zažil prima věci, nejvíce ho potěšila návštěva knižního veletrhu v Praze. Míša v poslední době dokáže i číst více knížek najednou, do zrcadla vypsala názvy svých čtyř rozečtených knížek.
Věříme, že díky vzájemné podpoře v klubu dětem radost ze čtení vydrží co nejdéle.
Klubové tety Jana a Olga
