Tělo v mé hlavě
Jmenuji se Martina
s. 7 - MARTINA
„Martino, svačina!“
Ježíši už zase. Sotva se člověk pustí do nějaký práce, tak… To je děsný, jak se tady s tím jídlem pořád naotravujou. S jídlem a pak s vážením. Nenávidím váhy. A nenávidím jídlo. Kdybych mohla, tak… Lepší je nejíst vůbec než málo.
„Tak dělej, dneska je...
Jizvy jako křídla
s. 7 - AVA
Rok po požáru mi doktor sundává masku a sděluje mi, že mám zase začít žít.
Samozřejmě to neříká přesně těmito slovy, protože je placený za to, aby kolem sebe házel spoustu lékařských termínů, jako třeba reintegrace a izolace, ale pravda je prostě taková, že se sešel velký Výbor pro Avino...
www.bez_bot.cz
s. 14,15 - BENJAMÍN (BEN)
Celé dopoledne nehnutě ležím. Nespím, jen tupě zírám do stropu, aniž bych ho viděl. Stal jsem se loutkou. Nevnímám žádnou bolest. Nevidím, neslyším, necítím. A nepřemýšlím. To je ze všeho vůbec nejtěžší. Nepřemýšlet.
Nakonec to řeším tak, že si v...
Život k sežrání
s. 11-12 - BENJAMIN (BEN)
„Benjamin Poiret?“
„Ano…“
„Odložte si.“
Benjamin mi už říkali jenom profesoři a matka. Pro všechny ostatní jsem byl Ben, dva roky už i pro tátu, od tý doby, co nás opustil kvůli Sophii, a snažil se být mým kamarádem. Je to blbý, protože já potřebuju tátu, hlavně teď, když...
„Svět nám přisuzuje role na základě ukvapených povrchních soudů.
Díváme se na lidi, ale vlastně je ani nevidíme.“
Erin Stewart, Jizvy jako křídla