Dokonce existují i celé grafické romány. V Česku je výborně vytváří třeba Pavel Čech, celosvětově známý je pak Shaun Tan. Ale popořadě.
Sešli jsme v obvyklých časech v naší oblíbené knihovně. Nejdřív jsme tradičně trénovali naslouchání druhým v kruhu při představování rozečtených knih a hned potom se vydali hledat útulný koutek pro samostatné čtení. Zadání, na co se soustředit, bylo: „Vypište nebo zapamatujte si větu, která popisuje nějaký pohyb postav.“ Klubové tety přečetly i příklady takových vět ze svých knih, a když bylo všechno jasné, šlo se číst.
Zkušení čtenáři vydrželi začtení 15-20 minut úplně bez problémů. Po sesednutí zpátky v kruhu jsme sdíleli své „rozpohybované“ věty.
A protože zbývalo ještě dost času, přinesla Olga pracovní list se čtyřmi obrázky Pavla Čecha. V mysli každého čtenáře se mohl začít tvořit vlastní příběh. A o to právě šlo, napsat příběh a opatřit jej názvem. Kdo chtěl, mohl dotvářet, zdobit, vybarvovat. Závěrečné čtení příběhů ukázalo, kolik fantazie dohromady máme a jak každý vnímáme stejné obrázky trochu jinak. A dospěli jsme k závěru, že ta pestrost a jinakost vůbec nevadí, naopak. Velmi nás obohacuje. Pěkný týden nad stránkami oblíbených knih!
Jana Vlachová
