Koncem října nadešel čas na malou změnu, místo pracovních listů čtenářské kostky. Ale popořadě. Sešli jsme se, zazpívali úvodní písničku, pohodlně se usadili. Aby nebylo přestavování knih pořád stejné, využili jsme tentokrát čtenářské kostky. Každý si hodil dvěma kostkami zároveň a jednu otázku si vybral. Některé byly snadné (Kdo knihu ilustroval?), jiné obtížnější (Prohlédni si obálku knihy, o čem asi bude?). Následovalo oblíbené tiché čtení, vydrželi jsme 25 minut. Po dočtení jsme se opět sešli ve sdílecím kruhu a použili druhou dvojici kostek. Opět jeden hod dvěma kostkami a jedna vybraná otázka. Opět se dalo vyklouznout snadněji (Kde se příběh odehrává?), nebo bylo třeba se trochu zapotit (Jaké otázky tě k příběhu napadají?). Všichni jsme se tak nad svou četbou zamysleli zase z trochu jiného úhlu. A o to nám právě šlo.
Jana Vlachová
