Ve školním roce 2017/2018 nás provázeli František a Fanynka z Kouzelné školky. Dětem z televize známé postavičky učarovaly. V říjnu pomáhaly Františkovi s létáním, on se totiž rozhodl, že bude létat ze stromu na strom přesně jako pavoučci poutníčci. Samotnému se to nepovedlo, ale jak se do toho daly děti, tak létal jako divý.
V listopadu dostal Michal skvělý nápad, protože co jiného by se dalo dělat během měsíce, který si Michal přejmenoval na listonápad. A co to bylo tentokrát za nápad? Michal vymyslel, že by se deštníky neměly zdobit jenom navrchu, ale hlavně zespodu, aby ten, kdo se pod ním schovává, byl veselejší. A tak si i děti na závěr čtení vybarvily deštníky, ale pozor na navrchu ale zespodu.
V prosinci se děti nemohou dočkat Vánoc a v Kouzelné školce je to taky tak. Když už se všichni z Kouzelné školy konečně dočkali nadílky, zjistili, že Ježíšek dárky pěkně popletl, a tak jim nezbylo jin jiného než si dárky darovat ještě jednou. S dvakrát darovanými dárky si pohrály i děti z mateřské školy. Společně s paní knihovnicí se snažily zjistit, který z dárků si přál František, po čem toužila Fanynka a na co se těšil Michal, Majda a děda Láďa.
V lednu si děti poslechly pohádku O mravenci, který nechtěl spát. Po nelehké práci v ZOO si uvědomil, že by se přeci jen neměl spánku bránit. Děti moc dobře vědí, která zvířátka zimu prospí, ale o čem se jim během tak dlouhého spánku zdá? Nad tím se zamýšlely až po čtení, jejich úkolem totiž bylo namalovat, o čem zvířátka z příběhu podle nich sní.
V únoru jsme se snažili vyhnat ze školky i z knihovny šedivou náladu. Po vzoru Michala jsme si vyrobili netradiční masky, které nás dokázali zbavit šedivé nálady. Každý měl možnost si na chvíli vyzkoušet, jaké to je mít kníry, místo nosu notu, zaječí uši, místo klobouku létající talíř či z ucha trumpetu.
V březnu v Kouzelné školce nekvetly jen jarní květiny, ale i František s Fanynkou. Fanynka totiž kouzelným štětečkem přikreslila oběma na oblečení krásné květiny, nevypadlo by to špatně, kdyby těch kytek nebylo tak moc. Z malých skřítků se totiž najednou stal hotový puget, jen ho vložit do vázy. Děti si během čtení připomněly jarní květiny a na závěr se pokusily skřítkům jarně vyzdobit jejich oblečení.
Duben patřil čarodějům, kouzlům a čarodějným knihám. Děda Láďa převlečený za čaroděje naučil Františka kouzlit. A nejen Františka. Děti si čarování podle dědy Ládi vyzkoušely na vlastní kůži, vždyť s čárou se toho dá tolik vyčarovat. Když ji správně zakroutíte, jsou z ní třeba písmena. Hned jsme si to na tabuli společně vyzkoušeli.
Květen byl plný květin. František se snažil splnit přání nezbedného Lukáše, který si přál zázračnou kytku. Potřeboval kytku, která mu připomene, že je svátek matek, dojde sama k mamince, zazvoní na ni a ještě jí i popřeje. Společně s Františkem jsme pátrali v herbářích a snažili se najít tu správnou květinu, naštěstí nás zachránil děda Láďa, který Lukášovi to jeho vymýšlení rychle zatrhl. Ale my jsme díky němu poznali nové květiny a tu, která se nám líbila nejvíc, jsme si na závěr ještě vybarvili.
Kufrrr! Prázdniny se blíží a tak i v knihovně byl připravený kufr, že by patřil paní knihovnici? Kdepak...patřil Michalovi a nebyl to obyčejný kufr, František a Fanynka díky němu navštívili různá zajímavá místa a my jsme samozřejmě cestovali s nimi. A kam bychom chtěli, aby kouzelný kufr přenesl nás? To jsme měli za úkol nakreslit na závěr čtení.
A teď už hurááá na prázdniny!
