Školní rok 2019/2020 patřil v knihovně Krtečkovi od Zdeňka Milera. Vždy jednou za měsíc se děti z místní mateřské školy seznámily s jedním příběhem.
Během prvního setkání jsme společně Krtkovi vytvořili kalhotky, samozřejmě až poté co jsme si přečetli příběh - Jak Krtek ke kalhotkám přišel. Naštěstí námi ušité kalhotky byly jen z papíru, takže jsme nemuseli prosit o pomoc raka, žábu, čápa, ježka, mravence a ani rákosníčka, stačilo vzít do ruky pastelky a nůžky, na závěr i lepidlo, protože i naše kalhotky musely mít kapsičku, do které jsme nezapomněli Krtkovi schovat potřebné věci (provázek, pastelku, atd.)
V listopadu Krtka omámila televize, naštěstí si včas uvědomil, že není dobré u televize trávit hodně času, že je lepší se koupat, lyžovat, zacvičit si, malovat si a hrát si s kamarády. Krtek měl jasno hned, ale horší to bylo s jeho kamarády. Dalo mu dost velkou práci, aby od televize osvobodil i je. A aby ani nás televize nepohltila, tak jsme si na závěr čtení vyzkoušeli všechny činnosti, které Krtek stihl, zatím co jeho kamarádi vysedávali u televize. Zacvičili jsme si, zalyžovali, pohráli si s kamarády a stihli jsme i namalovat obrázek, jen to koupání jsme vyzkoušet v knihovně nemohli, ale to zvládneme v létě s rodiči.
Prosincové čtení tradičně patří Vánocům. Jak slaví Vánoce Krtek? Dostává taky od Ježíška dárky? A co vánoční stromeček? Otázek měly děti spoustu, pomocí příběhu jsme se jim na ně snažily odpovědět. Krteček se rozhodl, že pro své kamarády připraví vánoční překvapení, připravil pro ně stromeček a dokonce i pro svou nejlepší kamarádku dárek, jenže málem mu vše zhatila zlá vrána. Naštěstí to Krteček nevzdal a společně se zvířátky v lese pocítil kouzlo Vánoc. Na zvířátka v zimě musíme myslet hlavně my, lidé. A proto jsme po čtení vyrazili ke školce a pomocí jedlých ozdob (mrkve a buráků) ozdobili společnými silami stromky v zahradě, aby v zimě měla zvířátka co jíst.
Letošní zima nám moc sněhu nenadělila, ale za to Krtkovi v zimě přibyl nový kamarád - Sněhulák. Jenže co se Sněhulákem na jaře, jak ho zachránit od úplného roztátí? Naštěstí Krtek nikdy neztrácí hlavu a vždy se mu podaří zapeklitou situaci vyřešit. Tentokrát mu pomohl pes záchranář. S jeho pomocí Sněhuláka zavezli tam, kde sníh zůstává i v létě. I děti se po čtení snažily Sněhuláka zachránit, hledali pro něj na pracovním listě správnou cestu v bludišti. Nebylo to úplně jednoduché, někdo se v bludiště ztratil, někdo správnou cestu nalezl hned. Zkuste si sami najít tu správnou cestu a pomozte Krtkovi zachránit Sněhuláka.
V únoru jsme s Krtkem vyrazili do vesmíru. Pomocí rakety, kterou objevil pohozenou na pískovišti, jsme vyrazili na výlet a vůbec jsme netušili, kde se objevíme. Do vesmíru jsme sice nedoletěli, ale i tak jsme si dobrodružnou cestu s Krtkem náramně užili. Poslechli jsme si, jak zní moře, pátrali jsme po tajemné příšeře... Na závěr čtení si děti vymalovali raketu, která vypadala úplně stejně jako ta Krtkova. Někdo pak do ní usadil Krtka, někdo do rakety umístil sám sebe, někdo opravdového kosmonauta. A kam bychom si přáli doletět? O tom jsme si povídali na úplný závěr únorového čtení.
V březnu jsme se v letošním školním roce sešli naposledy, jelikož pak došlo k uzavření škol a školek. A ti co čtení v březnu ještě stihli se tentokrát snažili Krkovi pomoct s umístěním jeho zelené hvězdičky na oblohu, nejprve jsme mu pomohli postavit z kostek věž, ale ta Krtkovi nepomohla, varovali jsme ho před strakou a drželi mu palce, aby se mu povedlo od ní dostat kamínek zpět. Ještě že má hodné kamarády, kteří mu vždy rádi pomohou. A tak i my jsme se pak stali na chvíli měsíčkem a pomohli jsme Krtkovi jeho zelenou hvězdu umístit na oblohu.
